Cesta Agathon - kdo jsme

Cesta Agathon je duchovní společenství, které vzniká v prostředí komunity příznivců Akademie Bombastus a Obchodu Bombastus.
www.facebook.com/groups/bombastusakademie
www.bombastus.cz

Agathon je výraz, který používal řecký filosof Platon, a znamená Nejvyšší Dobro, jako zdroj a podstata Bytí. Níže jsme uvedli myšlenky, které utvářejí náš světonázor.

O Vesmíru

Věříme, že vědomí je základem Vesmíru a že toto vědomí je Bůh, tvořící Energie lásky, prostupující vším.

• Vědomí nepovstává z hmoty, ale hmota z vědomí. V tom se shodujeme nejen s odkazem duchovních tradic, které od pradávna chápaly svět jako Boží dílo, ale také s moderními směry teoretické a kvantové fyziky, které poukazují na nehmotnou, informační povahu reality.
• Vesmír je živý, milující, vědomý celek. Divine Loving Universe.

O vědomí

Věříme, že vědomí, které zakládá Vesmír, ať ho nazýváme tao, Duch svatý, Manitou atd. je přítomné ve všem, co existuje. 

• Naše individuální vědomí jsou částmi informačního pole Vesmíru.
• Svůj vlastní způsob vědomí má v různé formě a obsahu vše – nerosty, rostliny, zvířata i lidé.
• Tento pohled propojuje staré duchovní tradice s poznatky současného vědeckého výzkumu vědomí.

O člověku a duši

Věříme, že podstatou člověka je nesmrtelná věčná duše, která se v reinkarnačních cyklech tisíců životů vrací do tohoto světa.

• V různých dobách se rodí do různých těl, aby se učila skrze zkušenosti a vyvíjela se spolu s celým Vesmírem ke sjednocení s Bohem, k umění žít dobrý život v pravdě, soucitu, lásce.
• Myšlenka nesmrtelné duše a jejího znovuzrození je nejvýznamnější a nejrozšířenější duchovní představou lidstva.
• Většina civilizací a kultur chápala a chápe člověka jako bytost, která přesahuje jedno tělo a jeden život. V reinkarnaci dnes věří i 25-30% křesťanů.

O náboženství

Věříme, že všechna náboženství jsou projevy jednoho Boha, Stvořitele, který se zjevuje v různých podobách a symbolech.

• Bůh není vlastnictvím žádné víry ani instituce. Je živou podstatou Vesmíru, kterou lidé nazývají třeba Láska, Vědomí, Bytí, Brahman, Wakan Tanka atd. Bůh má mnoho jmen.
• Každá tradice je obrazem Boží tváře, paprskem Božího světla.
• Tento univerzalistický pohled sdílíme s proudy jako jsou unitářství, Bahá'í, hermetická filosofie či moderní spiritualita, které chápou Boha jako zdroj veškerého Bytí, energii Dobra a Lásky, která prostupuje celý Vesmír.

O křesťanství

Výše píšeme o úctě a respektu ke všem náboženstvím. Přesto je pro nás hlavní křesťanství. To na první pohled může působit jako paradox, ale vedou nás k tomu tyto důvody.

• Křesťanství pro nás není církevní dogma, ale nejhlubší poselství lásky, soucitu, péče, odpuštění, milosrdenství. Ježíš nemá konkurenci.
• Vždy v životě máme mít něco nejmilejší. Nemůžeme svojí mámě říct: "Víš, mami, všechny mámy světa jsou dobré jako Ty". Máme říct: "Všechny máme jsou dobré, ale nejlepší máma jsi Ty". To samé máme říct i naší ženě nebo manželovi. Naše žena by asi nebyla potěšena, kdybychom jí řekli: "Ano, jsi dobrá, stejně tak jako všechny ženy na světě".
• Narodili jsme se v judaisticko-křesťanské civilizaci. Proto jsou nám Bůh, Kristus a Bible nejvlastnějšími kulturními a myšlenkovými zdroji. Stejný princip platí i v jiných spirituálních systémech.
• Tradiční nauky, kterým se věnujeme, např. astrologie, alchymie, tarot, hermetismus, esoterika atd., byly v dějinách vždy různým způsobem propojené s křesťanstvím. Dnešní oddělení pochází až z moderní doby.

V tomto uvažování nás podporuje filosofie, sociologie, religionistika, antropologie. Ke křesťanství se u nás hlásí asi 20% obyvatel. Celkem 50-60% lidí žije v tzv. kulturním křesťanství, tedy nechodí do kostela, ale ctí Ježíše, etiku a moudrost Bible, slaví Vánoce a Velikonoce jako duchovní svátky atd.

O Bohu

Moderní spiritualita se používání slova Bůh často vyhýbá. Raději používá výrazy jako Zdroj, Vědomí, Kosmická moudrost, Vesmírná inteligence, případně "Něco" nad námi. I v běžné společnosti může slovo Bůh vyvolat vyjádření negativního vztahu k církvím. My Boha nazýváme Bohem. Vedou nás k tomu tyto důvody.

• Říkáme-li Bůh, nemyslíme vousatého dědečka na obláčku z pohádek nebo zamračeného přísného starozákonního Boha od Michelangela, ale Boha, který je láska (1 Jan 4,8).
• Základy moderní spirituality pochází z 60-70. let 20. století, hnutí New Age. To byla doba sekularizace, představy, že náboženství s rozvojem techniky zmizí. Slovo Bůh se tedy nepoužívalo. Dnes je již teorie sekularizace opuštěná, lidé věří stále a Bůh vrací.
• Slovo Bůh, Bohové se používalo a používá i v jiných duchovních systémech, které v nové spiritualitě uznáváme a obdivujeme. Např. šamanismus, přírodní národy, Antika, Mayové, Keltové, Slované atd.
• Slovo Bůh používali staří mágové, alchymisté, astrologové, hermetici, okultisté, esoterici, které v nové spiritualitě uznáváme a obdivujeme.
• Objevení vztahu ke "svému Bohu" je základní touhou a motivem mnoha současných duchovních Hledajících.

V tomto uvažování nás podporuje filosofie, sociologie, religionistika, antropologie. 30 % obyvatel u nás vnímá Boha křesťansky, 35 % spirituálně (Zdroj, Vědomí, Vesmír), 35 % lidí je k Bohu neutrální (nezájem) nebo slovo Bůh odmítá.

O spiritualitě

Spiritualita pro nás není retreat, wellness, chvilkový oddech od hektického života, odpočinková meditace, čtení knih.

• Spiritualita je pro nás vnitřní vztah k "našemu Bohu", ať mu říkáme jakkoliv. Prožitek kontaktu, spojení, jednoty s tím, co nás přesahuje.
• Spiritualita pro nás není únik do vyšších sfér, "ulítávání někam nahoru", útěk od světa.
• Za vrchol spirituality považujeme umění láskyplně a s radostí umět žít dobrý každodenní běžný život. Podle zenového koanu: "Co dělat před osvícením? Nosit vodu a sekat dřevo. Co dělat po osvícení? Nosit vodu a sekat dřevo." Jaký je rozdíl? Voda a dřevo jsou Boží dary, obyčejná snídaně je posvátná bohoslužba. Ježíš říkal: "Království Boží je mezi vámi" (Lukáš 17,21). Tedy zde v tomto světě, nikoli v nebi nebo ve Vesmíru.
• Spása podle nás vypadá tak, že člověk jde s radostí spát a moc se těší na ráno (Ladislav Heryán).

V tomto uvažování nás podporuje většina duchovních tradic i moderní filosofie, psychologie, psychoterapie.

O dobru a zlu

Věříme, že zlo nemá svou vlastní podstatu. Považujeme zlo za nedostatek dobra. Jak říkali už antičtí i křesťanští myslitelé, privatio boni. Stejně jako tma sama o sobě neexistuje, je jen nepřítomností světla. Jakmile přijde světlo, tma zmizí. Kde přichází dobro, zlo se zmenšuje.

• Věříme, že zlo ve světě vzniká zneužitím svobody, kterou člověk dostal. Jak říká podobenství. Člověk se ptá Boha: "Bože, proč dopouštíš tolik válek, násilí a vražd?" A Bůh odpovídá: "Ano, také mě to zaráží. Právě jsem se na to samé chtěl zeptat Tebe".
• Rozumíme lidské bolesti i větě: "Nemůžu věřit v Boha, protože kdyby byl, nedopustil by utrpení". Přesto věříme, že z Božího hlediska má utrpení význam. Je to jediný prostředek, který může zmenšit naše ego a naučit nás soucitu, pokoře, milosti. Kdo není zlomený, není hotový.

O pravdě a vědeckém poznání

Pravdu chápeme jako neskrytost, řecky alétheia. Jako neustálé odkrývání toho, co se ukazuje a co ještě čeká, až bude zjeveno. Nevíme, co bude ještě třeba odkrýt.

• Věříme, že žádný člověk, národ ani kultura nemá výsadní přístup k pravdě. Všichni jsme jejími spolutvůrci.
• V duchu myšlení Paula Feyerabenda prosazujeme pluralitu všech metod poznání. Věříme, že všechny přístupy, vědecké, filosofické, psychologické i spirituální, zobrazují různé vrstvy skutečnosti. Jako různé mapy. Na žádné mapě nemůže být vše. Proto jsou mapy turistické, dopravní, technické, kulturní, urbanistické, geologické atd. Každá zachycuje jiný aspekt téhož prostoru.
• Věříme že, mnohé problémy současného světa vznikly tím, že se přírodovědecké metody dostaly tam, kde nemají být a věda se stala ideologií. Nesouhlasíme s přírodovědeckou metodou jako hlavním měřítkem pravdy, i z politického hlediska.
• Přestože používáme techniku a uznáváme výzkum, souhlasíme s postmoderní větou: "Společnost prožívá deziluzi z neschopnosti vědy odpovědět na základní životní otázky".

O přírodě a Zemi

Věříme, že Země je živá bytost, která si zaslouží úctu, péči a vděčnost. Gaia, Pachamama, jak ji nazývá moderní věda i staré mýty.

• Země dýchá, cítí, reaguje, vyvažuje. Půda, moře, lesy i atmosféra tvoří jeden velký organismus, jehož jsme částmi. To, co činíme Zemi, činíme sami sobě.
• V duchu hlubinné ekologie chápeme člověka ne jako pána přírody, ale jako její vědomý orgán, který má spoluodpovědnost za rovnováhu a harmonii celku. Každý kámen, řeka, strom i zvíře nese svou formu vědomí a podílí se na udržování života.
• Vesmír a planeta jsou posvátným Božím stvořením. My jsme pomocníci na Vinici Páně, v Zahradě Boží. Země je chrámem života, ve kterém jsme doma, a každé její zranění je naší ranou. Příroda není zdroj surovin nebo pouhé "životní prostředí".

O vývoji lidstva

Věříme, že lidstvo se vyvíjí ke svobodě, dobru a lásce. Nesouhlasíme s tvrzením, že doba je čím dál tím horší a lidstvo spěje k záhubě. Věříme s nadějí a Boží pomocí, že lidstvo problémy překoná. Vše, co se děje, jsou jen karmické lekce, jak pro jednotlivce, tak pro národy i celé lidstvo.

• Erich Fromm a další říkají: "Cílem psychoterapie je nalezení nebo znovuobjevení schopnosti milovat". Věříme, že tato věta platí i pro vývoj lidstva.
• Bůh stvořil člověka k obrazu svému. A Bůh je láska. Stačí si to uvědomit, pochopit pravý význam druhé nejdůležitější věty z Bible: "Miluj svého bližního jako sám sebe." (Matouš 22,39).
• Víte jaký je ten pravý význam? Řecké slovo agapé, tedy Boží láska, není jen "miluj". Ale také vnímej, přijímej, rozpoznej, uctívej, pochop, odpouštěj, naslouchej, sdílej, pomáhej. Tedy Já jsem Ty a Ty jsi Já. Není rozdílu. Jsme jedno. To není o výměně. V tom druhém miluješ a staráš se o sebe sama.

Vladimír Halama

Zaujaly vás myšlenky Cesty Agathon? Chcete se k nám připojit? Napište nám.