Agathologie je transdisciplinární obor zabývající se otázkou, jak žít v lásce a dobru. Integruje poznatky filosofie, psychologie, psychoterapie, teologie, spirituality, religionistiky, sociologie a dalších oblastí.
Název agathologie vychází z řeckého slova agathon, tedy dobro, kterým Platón vyjadřoval Ideu dobra jako nejvyššího principu. Agathologie studuje také lásku, protože oba pojmy jsou nerozlučně spjaty. Bezpodmínečná láska agapé směřuje k nejvyššímu dobru, agathon, které se zároveň uskutečňuje prostřednictvím agapé. Agapologie jako integrativní nauka o lásce proto tvoří dílčí obor agathologie. Zastřešující pojem agathologie byl zvolen proto, že nejvyšší dobro, agathon, představuje konečný cíl, smysl, telos, lásky agapé.
Otázka, jak žít dobrý život, patří k nejstarším a nejzásadnějším tématům filosofie. Agathologie ji znovu staví do centra pozornosti, překračuje však hranice filosofie a přistupuje k ní transdisciplinárně. Dobrý život totiž nelze pouze promýšlet, ale je třeba jej také prakticky uskutečňovat. Zkušenosti moderních dějin i myšlenky současné filosofie zároveň ukazují, že dobrý život člověka ani společnosti nelze uskutečnit bez bezpodmínečné lásky, agapé.
Agathologie v životní praxi je integrální metodou osobního rozvoje, která pomáhá člověku najít nebo znovu objevit schopnost milovat a žít život v lásce a dobru. Tato myšlenka jistě není nová. Najdeme ji v dějinách lidstva, ve významných směrech filosofie, psychologie, psychoterapie, teologie i v dalších oborech. Agathologie jako celostní systém však překračuje rámec jednotlivých disciplín a jejich metod a v individuálním nebo skupinovém rozhovoru propojuje více oblastí lidského poznání.
Agathologie vychází ze spirituálního pojetí skutečnosti. Za svůj základní metafyzický axiom přijímá, že vědomí je podstatou Vesmíru a základem skutečnosti a že materiální svět je projevem hlubší duchovní reality. Toto paradigma navazuje na filosofickou a spirituální tradici dávné moudrosti lidstva a nachází oporu také ve významných současných teoriích a hypotézách filosofie mysli, výzkumu vědomí, teoretické i kvantové fyziky a v úvahách o povaze reality.
Agathologie přijímá agapismus jako metafyzickou a spirituální kosmologii, která chápe lásku agapé jako základní princip evoluce. Agathologie tak nahlíží člověka, život a Vesmír jako vzájemně propojenou skutečnost, v níž vědomí, láska a dobro nejsou pouze lidskými idejemi, ale tvoří samotnou podstatu reality.
Výše uvedené spirituální pojetí skutečnosti chápe agathologie jako teistickou premisu existence Boha, který je láskou, Stvořitelem a transcendentním základem Vesmíru, světa a života. Neváže však toto pojetí Boha na jedinou závaznou teologickou interpretaci a respektuje individuální cesty člověka k Bohu i různá pojetí transcendence v jednotlivých duchovních tradicích. Neupřednostňuje jednu denominaci či náboženskou tradici před ostatními a má univerzalistický a mezinábožensky otevřený charakter. Svým spirituálním zaměřením agathologie reaguje na přehlíženou skutečnost, že i v moderní technické evropské civilizaci má většina lidí nějaký duchovní světonázor.
Myslím si, že láska je nejdůležitějším tématem a motivem lidského života. Dvacet tři let pracuji v oblasti osobního rozvoje a nové spirituality. V různých obdobích jsem se věnoval profesi psychoterapeuta, kouče, astrologa, lektora. Naprostá většina klientů, se kterými jsem hovořil, řešila lásku, vztahy, manželství, partnerství.
Žijeme ve světě, v němž jsou jednotlivé oblasti lidského poznání a zkušenosti stále více specializované a vzájemně oddělené. Každá z nich se snaží člověka uchopit z určitého hlediska, žádná však sama neobsahuje celou šíři života. Tato partikularizace přináší situace, kdy si lidé přestávají navzájem rozumět, protože o člověku a světě hovoří z...
Agapeterapie je integrativní směr a metoda osobního rozvoje, která pomáhá člověku učit se žít, jednat a chovat se s láskou.