Gymnázium, 1979 - 1983

Po základní škole jsem se jako hodně mých spolužáků hlásil na Střední průmyslovou školu stavební v Resslově ulici v Českých Budějovicích. Tenkrát to bylo ale opačně než dnes. Každý chtěl být praktický řemeslník a intelektuálové bylo jaksi podceňováni. Jako dítě z katolické rodiny a bez dělnického původu mě na preferovanou průmyslovku nevzali. Tak jsem začal studovat na gymnáziu v Týně nad Vltavou. Tam měli volno. Vidíte, opět mě osud popostrčil do filosofického prostředí. 😊

Hlavním tématem prvního roku na gymnáziu byli překvapivě koně. Nedovedu si to vysvětlit jinak než reinkarnací. Pravděpodobně jsem v mnoha minulých životech sloužil u jízdy, protože v patnácti letech jsem neodolatelně a silně cítil, že potřebuji koně. 😊 Začal jsem chodit pomáhat, kydat, stlát, krmit, spravovat hrádě a jezdit na Hrádek, tedy do vesnice Březí, kde MVDr. Vlastimil Sixta s manželkou Ljubou chovali koně žluťáky, izabely.

Ve druhém ročníku byli koně vystřídáni hudbou. Zde bych chtěl dětem potvrdit, že poslouchat rodiče se opravdu někdy vyplatí. Táta s mámou mě celou základní školu nutili chodit do hudebky na klavír. Mě to nebavilo, ale poznal jsem, že co se v mládí naučíš, ve stáří šestnácti let skutečně jako když najdeš. Ten, kdo hraje v nějaké kapele, je ve třídě a v partě kamarádů vždy VIP. A to se mi poštěstilo. 😊

V květnu 1980 jsem zakoupil elektronické varhany Matador Böhm Electronic. Měly příšerný zvuk, dodnes na ně nerad vzpomínám, ale nějak se začít musí. Začal jsem hrát v kapelách Dynastie a Klíče. 15. října 1982 jsme s kamarády Pavlem Bromem,  Jiřím Fugasem Frýdem a Iljou Kučerou ml. založili regionálně slavnou a významnou kapelu Hubertus.

Hrát rockovou hudbu nebylo za komunistů vůbec jednoduché. Nám se podařilo získat zřizovatele a udělat takzvané přehrávky, takže jsme mohli veřejně vystupovat za peníze. To se pro nás tehdy rovnalo zázraku.

Opojení netrvalo dlouho. V roce 1983 začali soudruzi cíleně potlačovat celou generaci hudby a kultury. Rock, metal, punk, nová vlna byly prohlášeny za ideologicky nebezpečné. Zákaz se týkal celé řady skupin a neminul ani nás. Nájezd jednotky VB a StB rázně a brutálně ukončil jednu naši taneční zábavu a papíry nám sebrali.

Jenže komunisti zapomněli, že zakázané ovoce chutná nejlépe. Perzekucí docílili jen  to, že zájem fanoušků raketově vzrostl. Tak nám po čase povolení zase vrátili a hráli jsme dál. Aspoň jsem byl na chvíli zakázaným disidentem. 😊

V zaujetí hudbou mi poněkud uniklo, že se blíží maturita. Vyděšeně jsem se rychle všechno doučil a dopadlo to dobře. Byli na nás hodní, díky Pánu. Moje středoškolská léta tím úspěšně skončila.